Od pradávna lidé věřili, že vchod do domu je místem, kudy přichází nejen přátelé a radost, ale i neklidné síly a cizí energie. Proto se nad dveře zavěšovaly různé amulety a ochranné předměty, které měly zajistit, že domov zůstane místem klidu, bezpečí a harmonie.
Domov je odrazem našeho nitra. Stejně jako se v duši hromadí nevyslovené emoce, v prostoru se usazují předměty, které už dávno neslouží. Když zůstanou ležet, vážou na sebe energii a brání příchodu nového.
Runy nejsou jen staré znaky vytesané do kamene. V dávných časech je lidé vnímali jako nástroje moci – nesly v sobě sílu bohů, přírody i lidského ducha. Nepsaly se jen proto, aby sdělovaly slova, ale také aby chránily, dodávaly odvahu či přivolávaly štěstí.
Každý domov má svou duši. Někde se cítíme v bezpečí a srdce se nám zklidní, jinde naopak cítíme tíhu, neklid nebo únavu.
Každý den je jako malá cesta. Někdy nás unaví, jindy potěší, občas přinese nečekané radosti i starosti. Než večer ulehneme ke spánku, můžeme si dopřát chvíli, která vše zjemní – rituál vděčnosti.
V dnešní uspěchané době se mnohdy necháme vláčet proudem povinností a zapomínáme na chvilku ticha, která by nás mohla posílit víc než další hrnek kávy. Právě proto je užitečné mít svůj malý rituál – jednoduchý, krátký a snadno proveditelný.
Čtyři živly – oheň, voda, vzduch a země – jsou od pradávna považovány za základní stavební kameny života. Najdeme je v astrologii, alchymii i lidové magii. Každý z nich nese jedinečnou energii a dohromady tvoří celek, který odráží přírodu i člověka.
Slovo temnota v nás často vyvolává strach. Představíme si zlé síly, nebezpečí, neznámo.