Bylinky

Na první pohled je nenápadný. Nízký keřík s drobnými lístky, který provoní zahrádku i polévku. Přesto má tymián v sobě sílu, kterou naši předkové dobře znali – sílu chránit, posilovat a léčit.

Když se procházíme venkovem, občas narazíme na starý keř bezu černého. Vysoký, rozložitý, s tmavými plody a pověstí posvátné rostliny. Naši předkové mu přisuzovali výjimečnou moc – říkali, že je to „strom života“ i „brána mezi světy“.

Na pasekách a suchých stráních roste nenápadný keř, který však v sobě nese sílu očisty a ochrany. Jalovec, se svými ostrými jehlicemi a modravými bobulemi, byl odpradávna spojován s magií a léčitelstvím.

Na podzim se keře podél cest a luk rozhoří rudými plody – šípky. Tento nenápadný dar přírody je jedním z nejsilnějších symbolů podzimu. Lidé si jím odjakživa posilovali zdraví, ale využívali jej i v magii a rituálech.

Mezi bylinkami existují rostliny, které působí téměř kouzelně svou jemností a silou zároveň. Meduňka lékařská (Melissa officinalis) je jednou z nich.

Šalvěj patří k těm rostlinám, které provází lidstvo už od pradávna. Její jméno pochází z latinského salvare, tedy „léčit“ nebo „zachraňovat“, a to mluví za vše.

Když se léto láme do podzimu, příroda nám ještě naposledy nabízí svou hojnost. Babí léto je obdobím, kdy dozrává ovoce, semena a byliny se připravují na odpočinek.